|
|
Infection pathway of Hymenoscyphus fraxineus and its interactions with ash mycobiota
Haňáčková, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Adamčíková, Katarína (oponent) ; Botella Sánchez, Leticia (oponent)
Nekróza jasanu je choroba, která na začátku 21. století zasáhla populace původních druhů jasanů v celé Evropě. Způsobuje nekrotické skvrny na listech, nekrózy výhonů a větví a především u mladých jedinců celkové odumření stromu. Nekrózou jasanu je napadán obzvláště F. excelsior. Původcem onemocnění je nepůvodní vřeckovýtrusná houba z Asie - Hymenoscyphus fraxineus. Cíle této dizertační práce byly následující: 1) studovat populační strukturu H. fraxineus na různých škálách - na regionální škále (české populace) a na úrovni jednotlivých řapíků, toto měřítko mělo sloužit k potvrzení infekční cesty patogenu; 2) objasnit efekt H. fraxineus na saprotrofy v opadu (jmenovitě H. albidus) a 3) porovnat endofytickou mykobiotu tolerantních a citlivých stromů a testovat antagonistické interakce těchto hub proti patogenu. Analýza českých populací zjistila nižší průměrnou genovou diverzitu v porovnání s dalšími evropskými populacemi. Jedna česká populace se od zbytku signifikantně lišila kvůli nejnižší hodnotě allelic richness a velmi nízké průměrné genové diverzitě. Výsledky naznačují, že i přes minimální rozdíly mezi evropskými populacemi můžou lokální ekologické nebo epidemiologické faktory ovlivňovat strukturu populací H. fraxineus. V navazující studii byly izolovány a genotypovány kmeny H. fraxineus z řapíků...
|
|
|
Detekce výskytu Hymenoscyphus fraxineus pomocí lapačů spor a molekulárně biologických metod v Hackerově školce
Hrnčiříková, Jana
Bakalářská práce se zabývá patogenní houbou Hymenoscyphus fraxineus, způsobující onemocnění zvané nekróza jasanů, které v České republice od roku 2004 způsobuje velké problémy v porostech, u jedinců rostoucích v městském prostředí i ve volné krajině. Vlastní výzkum probíhal v lokalitě Hackerovy školky ve smíšeném porostu s podílem napadených jasanů. Lapač byl umístěn u jedince Fraxinus excelsior. K zachycení spor byl použit volumetrický lapač. Lapání probíhalo od 25. 4. 2015 do 15. 11. 2015. K následné kvantifikaci množství spor bylo využito molekulárně biologických metod. Výzkum byl zaměřen na hledání souvislostí mezi vývojem počasí zahrnujícím teplotu, vlhkost vzduchu a ovlhčení listů a výskytem spor v průběhu sezóny.
|
|
|
Vertikální gradient výskytu spór \kur{Hymenoscyphus fraxineus} na infikované lokalitě v Boršově nad Vltavou
ŠTOIDL, Petr
Hymenoscyphus fraxineus je vřeckovýtrusná patogenní houba způsobující nekrózu jasanů po celé Evropě, šířící se převážně vzduchem za pomoci askospor. Cílem práce bylo kvantifikovat výskyt spor H. fraxineus v různých výškách nad zdrojem infekce. Z těchto výsledků následně zvážit potenciál inokula této patogenní houby v šíření na větší vzdálenosti pomocí vzdušných proudů. K detekci a kvantifikaci koncentrace DNA spor byla použita metoda qPCR. Na základě statistické analýzy získaných molekulárních dat byla prokázána závislost výskytu rozdílného množství spor H. fraxineus na výšce. Hlavním přínosem této práce je zmapování dosahu šíření patogenu H. fraxineus ve vzduchovém sloupci, což přímo souvisí i s doletem spor do větších vzdáleností.
|
|
| |
|
|
Monitoring houbových organismů podílejících se na rozkladu bází kmenů jasanů (Fraxinus excelsior) napadených nekrózou jasanu Hymenoscyphus fraxineus
Slezáková, Hana
Diplomová práce se zabývá monitoringem houbových organismů podílejících se na rozkladu bází kmenů jasanů (Fraxinus excelsior) napadených nekrózou jasanu Hymenoscyphus fraxineus. Monitoring byl proveden v zimě roku 2018 z 50 stromů. Odebrány byly výřezy z báze kmene podle pěti kategorií zdravotního stavu. V laboratoři se změřila celková plocha částí postižených hnilobou. Z rozštípaných štěpinek pomocí extrakce DNA a následné sekvenace se identifikovaly druhy houbových organismů. Na závěr se determinované druhy statisticky vyhodnotily kombinací přímých a nepřímých ordinačních metod. Celkově se izolovalo 436 druhů houbových organismů a determinovalo 23, z toho bylo 21 nalezeno v symptomatickém dřevě (ve dřevě s hnilobou) a 5 v asymptomatickém dřevě (vizuálně zdravém dřevě). Nejvícekrát byla izolována Xylaria polymorpha, celkem z 27 stromů, z toho 16× z asymptomatického dřeva a 11× ze dřeva symptomatického. Hymenoscyphus fraxineus byl odizolován jednou v 1. a 5. kategorii ze symptomatického dřeva.
|
|
|
Hodnocení stavu břehových porostů toku Libochůvka včetně návrhu optimalizace jeho pramenné části
Janda, Jan
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku břehových porostů vodních toků. Práce je tvořena dvěma částmi. První, analytická část je soustředěna na hodnocení stavu břehových porostů vodního toku Libochůvka. Autor definuje metodiku hodnocení, kterou následně uplatňuje v rámci terénního šetření. Výstupem analytické části je zhodnocení aktuálního stavu homogenních částí toku a obecný návrh případných opatření. Druhou částí je část projektová, která řeší návrh zásahů zlepšujících stav břehových porostů v části toku od 37,5 do 37,9 říčního kilometru. Tato část je zpracována formou samostatné projektové dokumentace, při jejíž tvorbě bylo komunikováno s konzultantem práce, který je zástupcem správce toku Lesy ČR, s. p.
|
|
|
Mortalitní faktory provázející odumurání jasanů v důsledku infekce nekrózou jasanů Hymenoscyphus fraxineus v oblasti podhůří Orlických hor.
Vágner, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá hromadným odumíráním jasanů způsobené patogenní houbou Chalara fraxinea. V práci jsou shrnuty dosud známé informace o této houbě, především fenologie, bionomie, charakteristické symptomy, kterých bylo používáno při praktickém výzkumu v terénu. V další části vlastního výzkumu je v práci mapována intenzita a směr šíření na jednom lesním úseku, přičemž zde jsou zmiňovány možné faktory, které na jednotlivých stanovištích mohou průběh urychlovat nebo omezovat. Následně jsou zhodnoceny finanční ztráty způsobené touto patogenní houbou a zároveň navrženy výchovné zásahy, které by mohly přispět přežití jasanů v hospodářských lesích.
|
|
|
Detekce výskytu Hymenoscyphus fraxineus pomocí lapačů spor a molekulárně biologických metod v Hackerově školce
Hrnčiříková, Jana
Bakalářská práce se zabývá patogenní houbou Hymenoscyphus fraxineus, způsobující onemocnění zvané nekróza jasanů, které v České republice od roku 2004 způsobuje velké problémy v porostech, u jedinců rostoucích v městském prostředí i ve volné krajině. Vlastní výzkum probíhal v lokalitě Hackerovy školky ve smíšeném porostu s podílem napadených jasanů. Lapač byl umístěn u jedince Fraxinus excelsior. K zachycení spor byl použit volumetrický lapač. Lapání probíhalo od 25. 4. 2015 do 15. 11. 2015. K následné kvantifikaci množství spor bylo využito molekulárně biologických metod. Výzkum byl zaměřen na hledání souvislostí mezi vývojem počasí zahrnujícím teplotu, vlhkost vzduchu a ovlhčení listů a výskytem spor v průběhu sezóny.
|
|
| |
|
|
Analýza vybraných faktorů ovlivňujících výskyt Chalara fraxinea v prostředí.
Havrdová, Ludmila ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Jaroslava, Jaroslava (oponent)
Rozsáhlý výzkum dopadu nekrózy jasanu v různých typech porostu venkovské krajiny (solitérní výsadba, roztroušená výsadba, břehové porosty, suťové lesy a jasanové olšiny) byl proveden na území CHKO Lužické hory v letech 2011 -- 2013. Podíl nekrózy jasanu a 27 proměnných prostředí bylo sledováno na 80 výzkumných plochách a 1045 hodnocených stromech. Vytvořený GLM model vysvětluje cca 27 % variability onemocnění. Jednotlivé modely pro každý typ porostu se od sebe významně lišily a vysvětlily 28 -- 46% variability onemocnění. Mezi proměnné pozitivně ovlivňující dopad onemocnění patří plocha koruny hostitele, plocha jasanu a podíl jasanu na ploše, pokryvnost stromového patra, zástin koruny, severní orientace, keře a travní porost, vertikální heterogenita a směrodatná odchylka TPI. Výška stromu, vzdálenost a míra poškození nejbližšího okolního napadeného hostitele, vzdálenost od vody, sklon a jeho směrodatná odchylka ovlivňují dopad onemocnění negativně. Souběžné poškození Armillaria sp. a Hylesinus fraxini pozitivně ovlivňuje rozvoj onemocnění naproti tomu výskyt Nectria sp. a Aceria fraxinivorus ho průkazně omezuje, pravděpodobně pomocí sekundárních metabolitů. Byla identifikována vysoce průkazná regrese podílu nekrózy jasanu na ploše na počet dní s vlhkostí vzduchu vyšší než 95 % mezi 06 -- 11 hod v době největšího šíření askospor. Protože je přízemní vzdušná vlhkost velmi závislá na lokálních faktorech prostředí, byl vyvinut s pomocí sledovaných faktorů GLM model vysvětlující variabilitu vlhkosti vzduchu. Model vysvětlil 77 % variability vlhkosti vzduchu, přičemž mezi faktory, které ji průkazně ovlivnily, patřily TPI 5 a směrodatná odchylka TPI, orientace, sklon, nadmořská výška, vzdálenost od vody, stromové a keřové patro, výška stromu a některé další. Krajinné útvary byly identifikovány jako faktory (pravděpodobně také skrze vzdušnou vlhkost), které rovněž ovlivňují dopad onemocnění -- například stanoviště na vrcholech a svazích jsou méně poškozovány než stanoviště v údolích. Vegetační typy se značně lišily v rozsahu onemocnění. Obecně platí, že solitérní výsadba a suťové lesy byly průkazně méně poškozovány, než jasanové olšiny a břehové porosty. Porosty s malým objemem korun byly méně poškozeny než porosty s velkým objemem korun. Porosty uvnitř plného lesního zápoje byly méně poškozeny než stromy se srovnatelným objemem korun na otevřených stanovištích a porosty na stanovišti s vyšší vzdušnou vlhkostí (břehové porosty a jasanové olšiny) byly více poškozovány než porosty s menší dostupností vody. Výsledky jasně podporují možnost vytvoření metodiky managementu choroby v lesních porostech a v krajině a její aplikovatelnost.
|
host ::
RSS.